OPTICKÉ VLASTNOSTI
OPTICKÉ VLASTNOSTI
Základní vlastností drahých kamenů je lom světla, které je zdrojem všech barev, třpytu a krásy drahokamů. Barva kamene je ovlivněna buď vlastním chemickým složením, nebo ji způsobuje přítomnost stopového množství prvků, které absorbují vlnové délky světla. Základní složkou je bílé světlo, které je složeno z mnoha barev. Pro kameny, jejichž barva je jim vlastní, se používá výraz idiochromatické. Jako příklad můžeme uvést azurit, který má barvu modrou nebo malachit, který je zelený. Tyto barvy způsobuje obsah chemických prvků, které jsou základní složkou kamene. Barvu kamenů, které se nazývají alochromatické, způsobují stopové prvky, které nejsou součástí chemického složení nerostu. Například stopy chromu ovlivňují barvu rubínu a smaragdu. Vícebarevnost kamenů způsobuje změna chemického prostředí, v němž krystal roste nebo výrazné pohlcení nečistot na rostoucích krystalových plochách. Kameny se dvěma oddělenými barvami se nazývají bikolory, se třemi pak trikolory. Pleochronismus je efekt, při kterém mohou mít kameny při pohledu z různých úhlů odlišnou barvu. Tento jev vzniká působením vnitřní struktury krystalu na světlo. Prochází-li světlo do ze vzduchu do průhledného nebo průsvitného kamene, mění se rychlost i směr průniku světla, čímž vzniká lom. Hodnota lomu se měří tzv. refrakčním indexem, který je poměrem mezi úhlem, kterým světlo do kamene vstupuje a úhlem, pod kterým jej opouští. Když se světlo odráží od hladkého povrchu nerostů, vzniká lesk. Obecně jsou uznávány pouze dva typy lesku, kovový a nekovový. Nekovových lesků je několik druhů: voskový, perlový, pryskyřičný, hedvábný, zemitý, mastný, diamantový a skelný. (Zdroj: Ronald Bonewitz; Drahé kameny)